Zajímavý nadpis že? Věřím tomu, že si neumíte představit, co tím nadpisem chci říct, je to v podstatě jednoduché, ale půjdu na to zeširoka. Celý život jsem vyrůstal v autoškoláckém prostředí. Můj otec pracoval v autoškole co si Já pamatuji. Takže jak se dalo čekat i Já jsem v 25 letech usedl na sedadlo instruktora. Pokud jsem chtěl pokračovat v rodinném podniku měl jsem dvě možnosti a)pokračovat ve vyšlapaných kolejích b)pokusit se posunout autoškolu někam dál. Ano vybral jsem si variantu b. Vstoupit do jednoho z nejvíc konkurenčních prostředí, kterým autoškoly bezesporu jsou (jen v okrese Brno a Brno venkov je jich registrováno cca 150), nebylo snadné.
Troška historie.
Nastoupil jsem do zavedeného modelu autoškol, více méně všechny autoškoly byly stejné, rozdíly byly opravdu minimální. Začal jsem přemýšlet jak bych svoji autoškolu odlišil od odstatních. Začal jsem tím, že jsem pro žáky začal jezdit domů, jízdy jsme si začali domlouvat telefonem (žádné psaní do kalendářů v autoškolách, kde se změny musí hlásit x dní dopředu jinak je pokuta apod...) Klidně ze dne na den, prostě tak jak jim to vyhovovalo nejvíc. Změny žáci mohli provádět jak se jim chtělo, bez sankcí.